Většina lidí si spojuje střevní bakterie se "špatnými" bakteriemi, avšak již ne jejich zná pozitivní vliv na lidské zdraví. Význam střevní mikroflóry je pro naše zdraví zásadní (tvoří až 70% našeho imunitního systému!), proto bychom měli dbát na stravu, která její vývoj nejvíce ovlivňuje. Lidské tlusté střevo obsahuje více než 200 druhů bakterií a nesprávnou výživou můžeme jejich počet výrazně snížit.

Proč pečovat o střevní flóru

V této souvislosti je nutné poznat pochody probíhající v našem zažívacím traktu, kde je potrava trávena a poskytuje tak tělu nezbytné živiny a zároveň odstraňuje z těla odpadní materiály a toxiny. Zajištění zdraví a správné funkce trávicího systému je závislé na udržování rovnováhy mezi miliardami bakterií žijících v tomto systému. Porušení této rovnováhy se může projevit různými zdravotními problémy spojenými se špatným trávením, sníženou imunitou a průjmy. Narušení přírodní rovnováhy střevní mikroflóry může být způsobeno stresem, nevhodnou dietou, užíváním antibiotik, nebo i pouhou déletrvající únavou.

Studie účinky prokázaly

Již na mnoha studiích bylo prokázáno, že střevní mikroflóra, především v části tlustého střeva, může podstatně ovlivňovat zdravotní stav a zdá se, že úloha střevního traktu a jeho vlivu na lidské zdraví byla až dosud podceněna. Vždycky říkám - čisté střevo je půlka zdraví.

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

TIP výživového poradce

V jídelníčku je nutné dbát nejen na příjem probiotických kultur, ale také prebiotik, tzn. vlákniny. Při zvýšené konzumaci kefírů, živých jogurtů nebo laktobacilů se efekt výrazně mine účinkem, pokud do jídelníčku nebude zařazena vláknina - strava pro živé bakterie.

Bakterie a zdravotní stav střevního traktu

V zažívacím traktu dospělého člověka je více než 1 kg bakterií a během jednoho roku jich člověk spolu s exkrementy vyloučí množství, které přibližně odpovídá jeho vlastní hmotnosti. Některé střevní bakterie rodu lactobacillus a bifidobacteria mají příznivý vliv na lidské zdraví. Podle nedávných studií mohou tyto bakterie, které se nazývají "probiotika" udržovat potřebnou rovnováhu střevních mikroorganismů, podporovat střevní imunitu a bránit nadměrnému pomnožení patogenních bakterií, které mohou působit žaludeční a střevní potíže i průjmová onemocnění. Současně jsou studovány předpokládané účinky probiotik při ochraně před alergiemi a jejich funkce při syntéze některých vitaminů.

TIP výživového poradce

Alergie je již známkou oslabeného imunitního systému. Začněte tedy s léčbou od základu - vyčistit tlusté střevo a osídlit ho dostatkem správných bakterií. V těchto případech doporučuji kapsle Laktobacilů, v nichž je obsaženo několik kmenů bakterií v počtu několik miliard v jedné kapsli (v mléčných výrobcích tolik bakterií bohužel nenajdeme). Můžete zvolit například Laktobacily firmy Swiss, které se mi v praxi velmi osvědčily.

Probiotika a prebiotika

Probiotika

Probiotika jsou mikroorganismy přidávané do doplňků stravy za účelem zlepšení bakteriální rovnováhy v trávicím traktu. V preventivním řešení mohou postačit zakysané mléčné výrobky, ale v akutní potřeby posílit imunitní systém jsou již vhodné výše zmíněné kapsle živých kultur. Bakterie z mléčných výrobků sice mají na trávení příznivý vliv, ale většina bakterií střevem pouze projde a neusadí se. Konzumace probiotik má mnoho zdravotních přínosů:

• Ustavení nebo obnovení zdravé střevní mikroflóry, která mohla být narušena užíváním antibiotik, hormonů či nevhodnou kyselinotvornou stravou s převahou jednoduchých cukrů a chemických látek.
• Zvýšení odolnosti střeva proti choroboplodným mikroorganismům vyvolávajícím průjmy.
• Snížení hladiny celkového a škodlivého LDL cholesterolu.
• Snížení tvorby takových bakteriálních enzymů v tlustém střevě, které mají mutagenní účinky a mohou vyvolávat růst nádorů.
• Zmírnění nesnášenlivosti vůči mléčnému cukru laktóze u osob postižených mléčnou intolerancí.
• Posílení imunitního systému.
• Zvýšené vstřebávání vápníku.
• Syntéza některých vitamínů (K, B)

Prebiotika

Prebiotika jsou potravou pro prospěšné střevní bakterie. Jedná se o sacharidy, především pro člověka samotného jinak nestravitelné středně složité sacharidy, jejichž zástupcem je např. inulin. Bakterie v tlustém střevě z těchto sacharidů získávají energii pro svůj život a jako odpadní produkt přitom vznikají malé organické kyseliny. Ty fungují zase jako důležitý zdroj energie pro buňky stěny střeva.

Již řadu let probíhá vývoj probiotických potravin, které obsahují živé kultury mikroorganismů získané buď fermentací, nebo přímým přídavkem vhodných kultur. Jako příklad těchto probiotických potravin lze uvést zakysané mléčné výrobky, jogurty, fermentovanou zeleninu a sojové produkty. V současné době je možné přidávat probiotika do některých druhů potravin jako je dětská výživa (obohacená bifidobakteriemi), nebo vyrábět probiotické mikroorganismy jako potravinové doplňky.

Vývoj není jednoduchý

Při vývoji fermentovaných mléčných výrobků a dalších potravin obsahujících probiotika existují dva kritické faktory:

1) zachování životnosti bakterií nejen v potravině nebo doplňcích, ale i v zažívacím traktu;

2) zajištění identity použitých mikroorganismů. Tyto probiotické mikroorganismy jsou buď aerobní, nebo anaerobní a v lidském zažívacím traktu existují podmínky, které brání jejich přežití, např. kyselé prostředí v žaludku, sekrece žluči a přítomnost různých střevních bakterií. Jednou z možností překonání problémů je přídavek vlákniny, která tvoří nestravitelnou složku potraviny, aple je využívána probiotickými mikroorganismy. Tyto složky potravin jsou označovány jako "prebiotika".

Pozor na bakterie v potravinách

Tento přístup, kombinace probiotik (živých bakterií) a prebiotik (potravinové složky, kterou využívají bakterie k aktivitě a růstu) se uplatňuje při vývoji inovovaných potravinářských výrobků ("synbiotik"), jejichž příznivé účinky na zdravotní stav člověka závisí na použitém mikroorganismu (probiotiku) a substrátu (prebiotiku), které tvoří složku potraviny.

Foto