Chutná jídla z jehněčího a hovězího masa jsou výtečným zdrojem noha nezbytných živin a významnou měrou přispívají k vybalancování zdravé výživy. Jehněčí a hovězí maso patří mezi nejhodnotnější zdroje lehce vstřebatelného železa. Libová červená masa představují kompletní zásobárnu živin potřebných pro lidský organizmus. Jehněčí a hovězí maso jsou významným zdrojem proteinů, vitamínů skupiny B (B1, B2, B3, B4, B6, B12,), minerálních látek, zejména železa a zinku. Jehněčí a hovězí maso jsou velmi koncentrovanými potravinami, jinými slovy malé množství libového masa poskytuje mnoho potřebných živin. Energetická hodnota jehněčího nebo telecího masa je překvapivě nízká v poměru k množství obsažených proteinů.

Železo

Železo je potřebné pro krvetvorbu, metabolismus energie a vývin mozku u dětí. Železo je obsaženo v mnoha potravinách, zejména v červeném mase. Obecně se dá říci, že čím červenější barva masa tím více železa obsahuje. Železo se vyskytuje ve dvou formách: hemové a nehemové. Hemové železo, které je mnohem snadněji vstřebatelné, je obsaženo v mase, játrech, ledvinách a plodech moře.Nehemové železo se nachází v zelenině, pečivu, obilovinách, luštěninách, vejcích a ovoci. Vstřebatelnost železa v této formě je pouze asi 5%. Červená masa nejenže jsou zdrojem hemové formy železa, ale mohou až čtyřnásobně zvýšit i vstřebatelnost nehemového železa. Kombinací jídel obsahujících železo v hemové i nehemové formě lze zabezpečit dostatečný příjem tohoto důležitého prvku organismem.

Zinek

Zinek je obsažen ve všech buňkách organismu. Je součástí struktury a tedy i předpokladem funkčnosti asi 50 různých enzymů. Je důležitý pro růst, spermiogenezi (tvorba spermií), vidění za šera, chuť k jídlu, smysly chti a čichu, obranyschopnost organizmu nebo hojení ran. Zinek je obsažen v mnoha potravinách avšak jeho vstřebatelnost je velmi různá. Hovězí a jehněčí maso se vyznačují vysokým obsahem zinku. Červená masa a zvláště pak játra nebo ledviny, mají vyšší obsah zinku než drůbež, sýry, luštěniny nebo zelenina. Proteiny červených druhů mas podporují vstřebávání zinku organismem. To znamená, že zinek je mnohem snadněji absorbován z jídel, jejichž součástí je maso. Potraviny rostlinného původu, jako například obilniny nebo luštěniny, často obsahují látky inhibující vstřebávání zinku.

Proteiny (bílkoviny)

Proteiny jsou nezbytné pro stavbu, obnovu a funkčnost buněk, tkání a orgánů těla. Proteiny jsou tvořeny složitými molekulami, které se skládají s různých kombinací menších jednotek – aminokyselin. Lidský organismus je schopen sám vytvářet některé aminokyseliny potřebné pro tvorbu bílkovin a jiných důležitých látek, nicméně některé aminokyseliny, označované jako esenciální, musejí být přijímány v potravě. Pokud potravina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny vyžadované organizmem člověka, je označována jako vysoce kvalitní bílkovinná potravina. Hovězí a jehněčí maso jsou vysoce kvalitními bílkovinnými potravinami s optimálně vybalancovanou skladbou esenciálních aminokyselin. Ve 100 g libového jehněčího masa je obsaženo asi 27-30 g bílkovin. Bílkoviny rostlinného původu nemají z hlediska lidské výživy vybalancovaný poměr aminokyselin.

Vitamíny skupiny B

Vitamíny skupiny B se podílejí na regulaci mnoha chemických procesů v organizmu. Některé napomáhají v distribuci energie v organismu, jiné se podílejí na zabezpečení funkcí zraku, dobrého zdravotního stavu kůže, správnou funkci mozku nebo tvorbu červených krvinek. Hovězí a jehněčí maso obsahují vitaminy B1, B2, B3, B4, B6 a jsou obzvlášť bohatým zdrojem vitamínu B12, který je přirozeně obsažen jen v potravinách živočišného původu. Asi 100 g jehněčího masa zabezpečuje pokrytí doporučené denní dávky tohoto důležitého vitamínu.

Vitamín D

Vitamín D spolu s vápníkem hrají velmi důležitou úlohu při tvorbě pevné kostry. Tento vitamín se může vytvářet v kůži působením slunečního záření, avšak v naších zeměpisných šířkách musí být část jeho potřeby doplňována potravou. Tradičně jsou hlavní zdrojem vitamínu D mléčné výrobky a rybí tuk. Hovězí a jehněčí maso jsou však rovněž významnými zdroji tohoto vitamínu. Podle nových poznatků obsahuje červené maso hodnotnější typ vitamínu D, který je efektivněji vstřebáván v organismu.

Vitamín A

Vitamín A je potřebný pro zabezpečení růstu, dobrý zdravotní stav kůže, zrak a obranyschopnost organizmu. Velmi bohatým zdrojem vitamínu A jsou játra, nicméně je doporučováno aby tědotné ženy omezily spotřebu jater na cca 100 g týdně z důvodu potencionální toxicity vysokých dávek vitamínu A na plod.

Energie

Energetická hodnota potravin je vyjadřována v kilojoulech (kJ) nebo v kilokaloriích (kcal).

1 kcal= 4,2 kJ. Energetická hodnota masa je velmi závislá na množství obsaženého tuku a na způsobu přípravy. Například smažením s přídavkem oleje se obsah energie bude zvyšovat.

Tuk

Tuk je koncentrovaným zdrojem energie. Jeden gram tuku poskatuje 37 kJ energie, zatímco pro srovnání gram bílkovin 17 kJ a gram uhlohydrátů 16 kJ. Je důležité mít na paměti, že lidský organismus potřebuje příjmout v potravě určité množství tuku jako zdroj esenciálních masných kyselin a pro umožnění absorbce vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K, stejně jako dalších živin rozpustných v tucích například lykopenu z rajčat. Tuk který je přijímán v potrvě je téměř vždy tvořen směsí nasycených a nenasycených masných kyselin. Mnoho lidí se domnívá, že zvířecí tuky jsou tvořeny pouze škodlivými nasycenými masnými kyselinami. Hovězí a jehněčí lůj obsahuje vedle nasycených a polynenasycených masných kyselin i poměrně velké množství zdraví prospěšných mononenasycených masných kyselin. Obyvalelé Nového Zélandu přijímají 9% spotřeby mononenasycených a pouze 8% spotřeby nasycených masných kyselin prostřednictvím hovězího a jehněčího masa.

Nejlépe vychází jehněčí

Jehněčí maso je potravinou bohatou na živiny. Poskytuje vysoce hodnotné bílkoviny , nezbytné minerály železo a zinek nebo vitamíny skupiny B. Podílí se rovněž na přísunu selenu a vitamínu D do organizmu. Libové jehněčí maso je jedním z nejhodnotnějších zdrojů železa, které nezbytnou součástí mnoha životních pochodů včetně transportu kyslíku červenými krvinkami, činnosti imunitního systému, přeměny energie v organizmu. Nedostatek železa je jednou z nejčastějších potravinových insuficiencí a to i v rozvinutých zemích, kde mnoho zdravotních problémů pramení spíše z nadbytku přijímané potravy než z jejího nedostatku. Nedostatek železa u dětí může mít znatelný a trvalý efekt na vývin mozku, zejména u dětí mladších 24 měsíců věku.

Máte rádi hovězí či jehněčí?