Jistě se každému někdy stalo, že některé dny (především v létě) nemáte chuť k jídlu, naopak některé dny vám lednička nestačí. Někdy vám závan vonící pekárny nic neřekne a někdy si naopak v této pekárně musíte nakoupit několik dobrých kousků na uspokojení svých chutí. A poslední příklad - několik dní jíte málo, ba možná i zhubntete a třetí nebo čtvrtý den vše dojíte a jste znovu na své váze.

Jak je to možné?

Účastníkem je právě centrum sytosti, které se nachází v podvěsku mozkovém, blízko ostatních regulačních center a přímo vedle centra hladu. V horkých dnech, kdy se organismus snaží vyrovnávat zvýšenou okolní teplotu, je do centra sytosti vysílán signál, který potlačuje hlad. Naopak v chladném počasí organismus potřebuje více energie a více tepla ze stravy, proto máme tendenci jíst více. Je to zcela přirozené.

Ovlivnění z různých částí těla

Možná se ptáte, jaké části našeho těla mohou také ovlivňovat tyto signály vysílané do centra sytosti. Jistě je to zažívací trakt, který při naplnění potravou vysílá do mozku signály, aby další potrava nebyla přijímána. Proto je rovněž vhodné jíst jídlo pomalu a soustředit se na něj, aby mozek nebyl rozptylován okolím a mohl včas zachytit signály o nasycení. Toto platí i o centru hladu - pokud jsme ve stresu či pracovním shonu, mozek se věnuje jiným aktivitám a nestačí dobře zpracovávat signály, které putují do centra hladu. Proto cítíme, že hlad nemáme, ale po několika hodinách vše dojíme v několikanásobném množství.

Další roli zde hraje termoregulace. Jak bylo výše řečeno, při vysokých teplotách (letní dny, sportovní aktivita, cvičení v horkých místnostech apod.) opravdu potlačuje chutě k jídlu. Na jednu stranu je to výhoda pro ty, kteří chtějí zhubnout, na druhou stranu je třeba se přesto najíst, aby ve vás nebyly vzbuzeny po několika hodinách záchvaty hladu.

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

Jídlo tedy není jen o psychologii a přesvědčení člověka, ale také o tom, jakým způsobem je konzumováno. Dalšími účastníky, kteří se podílí na vysílání signálů do centra sytosti je kromě žaludku, střev či zvýšené teploty také mastné kyseliny, aminokyseliny (mají větší sytící efekt než sacharidy), peptidy, které jsou uvolňovány ze zažívacího traktu (cholecystokinin, glukagon, somatostatin nebo enterostatin), dále leptin (protein tvořený v tukových buňkách) nebo insulin (hormon produkovaný slinivkou břišní pro snižnování hladinu glykémie).

Co se děje, když jíme?

Po přijmutí potravy se strava z dutiny ústní posune přes jícen do žaludku, kde dojde k jeho rozpětí (1. ze signálů jdoucí do mozku). Teprve až za 15-20 minut dostane centrum sytosti signál ze žaludku, že je plný a došlo k nasycení. Proto je tedy velmi důležité, aby jídlo bylo konzumováno v klidu, pomalu a není tedy na škodu dojíst se třeba po 30 minutách. Jak vidíte, prvních 20 minut je rozhodující, jestli se přejíme nebo nikoliv. Nebezpečnými lákadly je barva jídla, která nadmíru ovlivňuje naše chuťové buňky a také jeho vůně. Jelikož vůni kromě koření velmi ovlivňuje množství tuku v jídle, hrozí zde nebezpeční přejezení. U tuků je zde další skryté riziko, a to, že po snězení tučného jídla jsou signály do mozku vyslány později než například po konzumaci pouhých sacharidů nebo bílkovin. Proto když jíme brambůrky, bez problému sníme celý pytlík a až po půl hodině zjistíme, že jsme nasyceni nebo nám z nich není dobře.

Jak se tedy hlídat?

Člověk ze začátku potřebuje pevnou vůli, aby odboural dlouhodobé zažité návyky. Poté, co překonáme tuto bariéru, nám bude stačit menší porce jídla bez ohledu na to, jestli jíme pomalu nebo rychle. Jde tedy jen o zvyk, který si musíme v sobě vypěstovat.

Začněte tím, že budete z jídla ukusovat menší sousta a delší dobu je žvýkat. Kdo bude chtít, může používat menší talířek, na který se nevejde tolik jídla. Po snězení tohoto talířku si nechte 15-20 minut pauzu a pokud budete mít hlad, snězte další kousek. Takto budete mít přehled o tom, kolik jste čeho snědli a do budoucna budete vědět, jak velkou porci si máte naložit, abyste se nepřejedli. Jídlo si také můžete rozdělit na několik porcí, tzn. například rohlík si rozkrájte na kouske nebo vytvořte jednohubky, které po chvilkách ujídejte.

Opravdu se snažte chvíli vyčkat, abyste dali svému tělu možnost postřehnout signály, které si dříve tolik neuvědomovalo.

A co gurmáni?

Vězte, že člověk může být gurmán, ať je hubený nebo tlustý. Gurmánství je o výběru jídla, nikoliv o jeho množství!

Je obézní člověk gurmán?

Image: m_bartosch / FreeDigitalPhotos.net