Články

 

14.11.2011 - Iva Veselá

Hubnutí při léčbě warfarinem

 

2129YjM.jpg

 

Často diskutovanou otázkou je úprava jídelníčku při tzv. antikoagulační léčbě – tedy u nemocných, kteří užívají lék warfarin. Protože tato léčba často není jen krátkodobou záležitostí, ale ve většině případů jde o léčbu dlouhodobou trvající několik měsíců (nebo i celoživotní), je nutné mít konkrétní představu o tom, které potraviny mohou být do jídelníčku zařazeny téměř bez omezení, na jaké si dát větší pozor a které by naopak neměly být v jídelníčku zastoupeny vůbec nebo jen minimálně. Rozhodně neplatí zjednodušené doporučení: „vyhýbat se zelenině“. Jak skloubit jídelníček pro snížení váhy s léčbou Warfarinem?

 

ČTĚTE TAKÉ: Antikoagulační léčba

 

Co jsou antikoagulancia

Antikoagulancia jsou léky snižující krevní srážlivost. Zabraňují tvorbě krevního trombu (sraženiny), který může vést k ucpání cévy a způsobit tak například plicní embolii nebo cévní mozkovou příhodu (mrtvici). Současně také snižují schopnost zástavy krvácení v místě poranění cévy. Warfarin je vlastně jakýmsi antagonistou vitaminu K. Narušuje totiž tvorbu některých koagulačních faktorů, které jsou potřebné pro normální srážení krve a ruší tak účinek vitaminu K. Ten je nutný pro aktivaci jinak neúčinných koagulačních faktorů a pokud není přítomen (nebo je jeho účinek blokován právě warfarinem), je krevní srážlivost zpomalena. Tento vitamin hraje tedy klíčovou roli v mechanismu zástavy krvácení.

 

Tak jako některé léky mohou narušovat účinek warfarinu, tak i potraviny s vysokým obsahem vitaminu K mohou jeho působení zásadním způsobem ovlivnit (ať už ve smyslu zvýšení, či naopak snížení jeho účinku). Pacient by proto měl lékaře, předepisujícího léky, vždy informovat o tom, že užívá warfarin.

 

 

V případě dotazů ohledně vašeho stravování nebo zdravotních potíží kontaktujte výživového poradce.

 

 

Obecné zásady diety

Dieta při léčbě warfarinem by měla být sestavena tak, aby se co nejvíce omezilo kolísání aktivity protisrážlivých léků. Pokud by totiž docházelo k výkyvům v jejich aktivitě, mohlo by toto kolísání vyústit až ke krvácivým projevům (v případě jejich zvýšené aktivity), nebo k závažnějším onemocněním (pokud je jejich aktivita snížena). Proto je velice důležité hlídat si příjem vitaminu K dietou a zajistit tak jeho stabilní přísun. Správně sestavená dieta by měla vycházet ze stravovacích zvyklostí pacienta a neměla by mu zbytečně ztěžovat život například tím, že musí určité potraviny z jídelníčku úplně vyloučit. Nejbohatším zdrojem vitaminu K je listová zelenina a játra, s jeho vyšším obsahem je nutno počítat i v bylinkových čajích. Značná část vitaminu je ještě vytvářena naší střevní mikroflórou (tudíž u dospělých prakticky nehrozí jeho nedostatek). Dieta by měla tedy vycházet ze zásad zdravé výživy, měla by zajistit dostatečný přísun minerálních látek, vitaminů a stopových prvků, i ostatních živin.

 

Pro člověka trpícího nadváhou či obezitou by dieta měla zároveň splňovat obecné zásady redukční diety – to znamená hlídat si denní energetický příjem, omezit příjem tuků a jednoduchých sacharidů a snažit se do jídelníču zařadit hodně zeleniny. Většina lidí je ale tak zmatených, že se bojí jíst veškerou zeleninu – ať už listovou, nebo kořenovou (která je naprosto bezpečná). Tato neustálá nejistota a obavy mohou pak vést k vyšší konzumaci ovoce, což pro člověka obézního není zrovna tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout snížení váhy. Úplná eliminace zeleniny s sebou navíc může nést další komplikace (nedostatek antioxidantů a vlákniny a s tím související vyšší riziko některých druhů rakoviny). Na úkor této diety by rozhodně nemělo docházet ke zvýšenému příjmu nasycených tuků a cholesterolu (třeba výměnou kuřecího masa za vepřové které je na tom s obsahem vitaminu K podstatně lépe). Proto pozor: zvýšit příjem vepřového masa není rozhodně tím nejlepším způsobem, jak obsah tohoto vitaminu v potravě snížit, zejména u pacientů obézních a u těch, kteří mají problémy s hladinou krevního cholesterolu.

 

Jak by tedy měl vypadat takový jídelníček v praxi?

Jak je již zmíněno výše, dávka vitaminu K musí být stálá. Doporučená denní dávka by se měla pohybovat mezi 70-80 (100) ug a neměla by nikdy přesáhnout 250 ug. Proto je tolik důležité znát obsah vitaminu K v potravinách, který bývá nejčastěji uváděn na 100 g dané potraviny – je tedy nutné znát i množství potraviny.

 

ZELENINA (300-400 g denně)

Listová zelenina má vyšší množství vitaminu K, než kořenová. Záleží však i na různých faktorech, které mohou dále ovlivňovat jeho množství v dané potravině (např. mléčné kvašení u kysané zeleniny obsah vitaminu K podstatně zvyšuje). Pokud to tedy lze, je dobré nahradit listovou zeleninu kořenovou (která by měla být zařazována v jídelníčku denně) a listovou zeleninu výrazně omezit – ne však úplně. Nepoužívat ji rozhodně jako výchozí surovinu pro přípravu hlavního jídla. Je však povoleno ji používat jako přílohu nebo třeba jako oblohu v menším množství na ozdobení jídla. Je však nutné s tímto příjmem počítat a zakalkulovat ho do celkového denního příjmu.

 

- nevhodné (listová zelenina): kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, brokolice, květák, pórek, petrželová nať, kopr a řeřicha

- vhodné (kořenová zelenina a ostatní): mrkev, celer, petržel, ředkvičky, zralá rajčata, okurky, papriky, brambory, houby

 

OVOCE

Ovoce je potravinou bezpečnou a není tedy potřeba hlídat obsah vitaminu K. Pozor však jen na sušené švestky, mango, kiwi, ostružiny a maliny – ty mají vyšší obsah vitaminu K. Jeho energetická hodnota je však vyšší než u zeleniny, takže lidé mající problémy s vyšší hmotností, by měli být v jeho konzumaci opatrní a zařazovat ho spíš v dopoledních hodinách ke svačině.

 

MASO

Z masa je na tom z hlediska obsahu vitaminu K nejhůře kuřecí a krůtí maso. Opět i zde záleží na mnoha okolnostech, které způsobují velké výkyvy v množství vitaminu K – záleží hlavně na tom, čím byla drůbež krmena (pokud byla krmena převážně zeleným krmivem, můžeme očekávat vyšší množství vitaminu K, nejlépe jsou na tom kuřata z velkochovů). I v hovězím mase může obsah vitaminu výrazně kolísat. Proto je dobré volit kuřecí a hovězí maso spíš k pokrmům, kde maso není hlavní potravinou a vyskytuje se jen v menším množství (rizoto). Jen pro příklad: hmotnost kuřecího steaku bývá cca 200g, přičemž ve 100 g kuřecího masa je obsaženo 300 ug vitaminu K (v hovězím 210 ug, ve vepřovém mase pouze 18 ug). Snadno si tedy můžete vypočítat, kolik vám taková porce masa dodá vitaminu K. Vyvarovat by se měl pacient i vnitřností – zejména jater – a to ať už kuřecích, hovězích, nebo vepřových.

OSTATNÍ

Z tuků si dávejte pozor na olivový a sójový olej, naopak velmi málo vitaminu K je ve slunečnicovém a řepkovém oleji. Ve žloutku je jeho obsah přibližně 44 ug, takže i tady je opatrnost na místě. Cereální výrobky a luštěniny jsou vhodnými potravinami (jen pozor na sóju a cizrnu). Z nápojů je nutné omezit kopřivový a zelený čaj na 2 šálky denně, černý a ovocný je bez omezení. Z výživových doplňků dávat pozor na výtažky z ginkgo biloby nebo na guaranu. Co se týče alkoholu, tak 1 drink denně by neměl vadit (čímž se myslí 0,5 l piva nebo 2 dcl vína).

 

 

Jak si sestavit jídelníček p omocí výměnných jednotek?

Plánování jídelníčku nemusí být tak složité, pokud budete znát tajemství tzv. výměnných jednotek. Jedna jednotka nám říká, že v určitém množství dané potraviny je obsaženo 50 ug vitaminu K. Vy už teď víte, že nesmíte za den překročit 250 ug – tedy 5 výměnných jednotek, protože doporučené množství je 80-100 ug – což odpovídá 2 jednotkám. Na základě těchto znalostí můžete potraviny volně kombinovat a sestavovat tak, abyste měli jistotu, jaký budete mít denní příjem K vitaminu. Níže uvedená tabulka Vám v tom pomůže a je velice jednoduché s ní pracovat.

 

Uvedu praktický příklad – budete si chtít např. dát hovězí maso:

1) najdete si v tabulce, jaké množství (v gramech) odpovídá 1 výměnné jednotce (24 g hovězího masa = 1 jednotka = 50 ug vitaminu K)

2) nesmíte zapomenout zamyslet se i nad ostatními potravinami, které by mohly obsahovat další významné množství vitaminu K a zakalkulovat je také do výpočtu

3) pokud si žádné takové k hovězímu masu nedáte, můžete využít včech 5 výměnných jednotek – tedy 24 g masa x 5 = 120 g hovězího masa

4) pokud si ale k masu budete chtít dát třeba hlávkový salát, tak musíte množství potravin rozdělit na 3 výměnné jednotky hovězího masa (24g x 3 = 72 g masa) a na 2 výměnné jednotky salátu (25 g x 2 = 50 g hlávkového salátu)

 

Příklady jídleníčku s nižším množstvím vitaminu K a energetickou hodnotou kolem 5000 kJ (takto nízká hodnota neplatí pro pacienty s obezitou, ale spíše s nadváhou).

 

1. den

  • Snídaně: chléb s Lučinou linie, rajče, ovocný čaj
  • Svačina: šálek borůvek s nízkotučným jogurtem (150 g)
  • Oběd: bramborová polévka, filé z tresky (135 g) s bramborovou kaší (120 g), zelný salát
  • Svačina: nízkotučný tvaroh a ředkvičky (150 g)
  • Večeře: brokolice zapečená se sýrem (3 výměnné jednotky = 57g brokolice a 150 ug vitaminu K)

Celkem za den: 250 ug vitaminu K, 5000 kJ

-------------------------------------------------------

2. den

  • Snídaně: 1 kus celozrnného pečiva s rostlinným roztíratelným tukem (Flora pro acive), 1 plátek kuřecí šunky, černý čaj
  • Svačina: 1jablko s 30 g sýra eidam (30% t.v.s.)
  • Oběd: nudlová polévka, hovězí maso se 100 g rýže, 100 g mrkvového salátu (3 výměnné jednotky = 150 ug a 72 g masa)
  • Svačina: jogurtový nápoj s 1 paprikou
  • Večeře: zeleninové lečo (100 g) s uzeninou

Celkem za den: přibližně 248 ug vitaminu K, 5000kJ

-------------------------------------------------------

 3. den

  • Snídaně: ovesné vločky s jogurtem a ovocem (meruňka, pomeranč, broskev)
  • Svačina: 100 g hroznového vína s nízkotučným tvarohem (150 g)
  • Oběd: hovězí polévka s nudlemi a dušená mrkev s barmborem (130 g) a kuřecím masem (14 ug mrkev + 7 ug brambory + 2 jednotky masa = 34 g masa a 100 ug)
  • Svačina: 40 g hermelínu figura s 1/2 okurky (150 g)
  • Večeře: zeleninový salát (rajčata, okurky, paprika) se sýrem

Celkem za den: dohromady přibližně 245 ug vitaminu K, 5000 kJ

 

 

Výměnné jednotky u potravin

Potravina:

Množství potraviny v gramech odpovídající 1 výměnné jednotce:

brokolice syrová 25
brokolice vařená 19
kapusta listová 6
kapusta kadeřavá 7
kapusta růžičková 9
květák 17
salát hlávkový 25
špenát 10
zelí bílé 29
zelí červené 17
zelí kysané 3
sója 26
sójový olej 9
celer lodyha 17
fenykl 21
čínské zelí 29
cizrna 19
žloutek 34
hovězí maso 24
kuřecí maso 17
kuřecí srdce 7
tresčí játra 50

 

Image: renjith krishnan / FreeDigitalPhotos.net

Zdroj: Tento článek byl napsán za použití knihy „Dieta při antikoagulační léčbě“ (vydalo Forsapi, autoři: Doc.MUDr. Pavel Kohout, PhD., MUDr. Petr Kessler, Lucie Růžičková)


Hodnocení článku

Hodnotili 2 čtenáři průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Atkinsonova dieta 
Na co si dávat pozor při dietě 
Nevěřte na diety! 
Rychlé hubnutí 
Tipy pro lednové dietářky 


Diskuze

Jméno: *
Email: *
WWW:
Nadpis:
Text: *
SPAM: * Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)


Položky označené * je nutno vyplnit.


AKCE

      FOOD LIFE

 Výživová poradna

2375Yjk.jpg

 

       ZDARMA!
+1 týden jídelníčku

 

2565NTB.jpg
  Ing. Iva Veselá
  nutriční poradce

 


+ přidat akcivíce akcí


Doporučujeme

ZDRAVÁ KUCHYNĚ

2611MDI.jpg

  Ing. Iva Veselá
  nutriční poradce


  BIOMANA

2632ZTU.jpg

Zdravý obchod  (e-shop >)

 

SALVIAPARADISE

Salvia Paradise Shop - etnobotanika - byliny, kapsle, masti, extrakty, semena a živé rostliny.

Byliny, semena a rostliny