Minerální látky jsou nutné pro udržení osmolality vnitřního prostředí, pro činnost enzymů a hormonů, jsou součástí oporných struktur. Podle množství potřebného pro organismus je dělíme na makroelementy a mikroelementy. U makroelementů převyšuje denní potřeba hodnotu 100 mg a patří mezi ně vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor, hořčík a síra, dále pak prvky organogenní uhlík, kyslík, vodík a dusík, což jsou stavební jednotky všech živých organismů. Denní potřeba u mikroelementů je nižší než 100 mg a patří mezi ně železo, měď, zinek, mangan, jód, molybden, selen, fluor, chrom a jiné, pro člověka méně významné prvky.

Vápník – je důležitý pro tvorbu kostí a zubů, vápenaté ionty jsou také obsaženy v krvi, kde ovlivňují krevní srážlivost, mají význam pro funkci dráždivých struktur (nedostatek způsobuje tetanické křeče). Vápník podporuje činnost srdečního svalu a podle některých výzkumů snižuje krevní tlak. Při nedostatku vápníku v kostech vzniká osteomalcie, v dospělosti a ve vyšším věku osteoporosa. Denní potřeba vápníku je pro člověka kolem 800 mg, u těhotných a kojících žen je vyšší. Hlavním zdrojem je mléko a mléčné výrobky (s výjimkou tavených sýrů). Dalším zdrojem vápníku je květák, brokolice, mák, pažitka aj.

Fosfor - Převážná část fosforu je v lidském těle uložena v kostech a zubech (asi 80 %), zbývající část fosforu se nachází ve svalstvu, menší množství v mozku a játrech. Společně s vápníkem se podílí na tvorbě kostí a zubů, resp. zubní skloviny. Fosfor je přítomen v těle i ve stravě téměř vždy jako fosforečnan. Denní potřeba fosforu je pro člověka 1,0 až 1,2 g. Dobrým zdrojem fosforečnanů je mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, ořechy a luštěniny.

Sodík – je obsažen především v extracelulárních (vnějších) tělních tekutinách, ovlivňuje hospodaření s vodou a má vliv na acidobazickou rovnováhu (rovnováha mezi kyselinami a zásadami uvnitř organismu). Denní příjem by měl být okolo 3 až 5 g. Nejčastěji se vyskytuje ve formě kuchyňské soli, dále je obsažen v mase, vejcích, mořských rybách.

Draslík – se nachází v intracelulárních (vnitřních) tekutinách buněk. Ovlivňuje osmotický tlak, je důležitý pro svalovou aktivitu a funkci myokardu. Draslík pomáhá snižovat krevní tlak a brání proti srdečním onemocněním. Denní potřeba je asi 4 g. Draslík se nachází v jádrovém ovoci, meruňkách, banánech, mase, luštěninách, mléce.

Chlor – je důležitý pro udržování osmolality, organismus jej využívá při tvorbě kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Ve spojení s draslíkem a hořčíkem je zodpovědný pro správnou funkci svalů. Největším zdrojem chloru je kuchyňská sůl.

Hořčík – se vyskytuje v kostech a v tělních tekutinách. Podílí se na metabolismu bílkovin, sacharidů a tuků, je důležitý pomocník při stresu a zajišťuje správnou funkci nervů a svalů. Jeho denní potřeba činí 300 až 600 mg. Hlavním zdrojem jsou zelené rostliny, celozrnné pečivo, obiloviny, brambory, maso, vnitřnosti a některé minerální vody.

Síra – síra je součástí bílkovin, aminokyselin methioninu a cysteinu. Síra hraje důležitou roli při přeměně toxických látek v játrech na netoxické. Síra má také význam při obnově tělních proteinů. Denní potřeba je 0,5 až 1 g. Zdrojem síry jsou vejce, maso, mléko, sýry.

Železo – nedostatek železa, který mám často ve stravě, způsobuje nesoustředěnost, pocity slabosti a malátnost. Je nezbytnou součástí krevního barviva hemoglobinu, který zprostředkovává přenos kyslíku po clém těle. Větší nároky na spotřebu železa mají sportovci, vegetariáni, ženy v těhotenství a v období menstruace. Denní potřeba pro muže je asi 10 mg a pro ženy asi 15 mg. Hlavním zdrojem železa je maso, vnitřnosti a vejce.

Měď – je nezbytná v prevenci proti srdečně - cévním onemocněním. Je nezbytnou součástí kolagenu, který tvoří například naše nehty. Měď chrání organismus proti volným radikálům a je prevencí rakoviny. Denní potřeba je okolo 2,5 mg. Významnými zdroji jsou vnitřnosti, luštěniny, listová zelenina, ořechy.

Zinek – udržuje hladinu vitaminu A v krevní plazmě, je velmi důležitý pro zdravou pleť, vlasy a nehty. Pomáhá podporovat imunitní systém, léčí zánětlivá onemocnění jako je artritida a společně s vápníkem příznivě působí na stav kostí. Zinek je také důležitou prevencí proti diabetu. Denní potřeba je asi 15 mg. Zdroje zinku jsou maso, cereálie, ořechy, mořští korýši, vejce, mléko.

Mangan –  je nutný pro správnou tvorbu kostí a pro činnost nerové soustavy. Denní potřeba je asi 5 mg. Zdrojem manganu jsou ořechy, cereálie, čaj, pšeničné klíčky.

Jód – je nutný pro činnost štítné žlázy pro tvorbu hormonu tyroxinu, je nezbytný pro správný vývoj plodu a dítěte v raných obdobích života. Denní doporučený příjem je asi 0,15 až 0,2 mg. Vyskytuje se v rybách, mořských plodech, mořských řasách. Vzhledem k tomu, že jejich spotřeba je u nás nízká, obohacuje se jódem kuchyňská sůl.

Selen – se váže hlavně v aminokyselinách, ve kterých může nahradit síru. Společně s vitamínem E působí jako součást antioxidantů a podílí se na odstraňování volných radikálů z buněk. Je důležitým minerálem proti rakovině. Selen podporuje imunitní systém a potenci u mužů. Denní potřeba je okolo 0,07 mg. Při vyšším příjmu působí selen toxicky. Zdrojem selenu jsou mořské ryby a řasy, pšeničné klíčky, sezamová a dýňová semínka, chřest, para ořechy.

Fluor – je nezbytný pro správnou tvorbu kostí a zvláště zubů, v nich tvoří součást zubní skloviny. Jeho potřeba je 0,3 až 0,5 mg na den. Zdrojem fluoru je např. pitná voda, fermentovaný čaj, mořské ryby.

Chrom – podporuje metabolismus sacharidů, zvyšuje glukózovou toleranci, stimuluje účinek inzulinu. Proto je vhodný zejména pro redukční diety a v prevenci proti diabetu. Stávajícím diabetikům pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Podle výzkumů dokáže snižovat hladinu cholesterolu a trygliceridů v krvi. Denní příjem je asi 0,2 mg. Nadbytečný příjem je škodlivý. Chrom se nachází v mase, obilovinách, zelenině, droždí.