Články

 

30.11.2008 - Iva Veselá

Přednáška - Imunita a výživa

 

Včera 30.10. se konala velmi zajímavá přednáška v Městské knihovně v Praze na téma Imunita a výživa - jak můžeme skladbou stravy ovlivnit naše zdraví, posílit imunitu a předcházet civilizačním chorobám, kde přednášel RNDr. Petr Šíma. Rádi bychom se s Vámi ve stručnosti podělili o cenné a zajímavé informace. Pro někoho informace budou trochu odbornější, ale věřím, že se vám to bude moc líbit.

 

Historie

O léčbě dietou hovořili již v 5. – 1. st. př. n. l. Hippokrates, Celsus a Galén. Potravinu jako lék označil známý Paracelsus.

 

4 základní složky potravy

V roce 1840 byly známy celkem 4 složky potravy, a to bílkoviny, cukry, tuky a nerostné látky. Ovšem postupem času přibývaly další složky, které byly postupně objevovány:

 

Probiotika – 19. století, jsou to tzv. laktobacily, které jsou obsaženy například v jogurtech

Prebiotika – jedná se o vlákninu

Synbiotika – označení pro probiotika + prebiotika

Vitamíny – 1912

Antioxidanty (flavonoidy) + imunogenní stopové prvky (zinek, železo, selen)

         Zinek – je to prvek, který je v hojném množství obsažen v obilovinách. Při jeho nedostatku dochází k chátrání imunitního systému

         Selen – je to nesmírně důležitý prvek. Dokonce v severozápadní oblasti Číny chyběl lidem selen v potravě a v té době na tomto místě vznikaly infekce a epidemie

 

Dietární nukleotidy – možná je to pro někoho ošklivý název, ale vězte, že strava neexistuje bez nukleových kyselin. Organismus je využívá k buněčnému dělení. Mateřské mléko obsahuje 20% nukleotidů, které slouží k vývoji nervové soustavy a imunitního systému dítěte.

 

Požadavky na výživu

Skladba potravy musí obsahovat složky v adekvátních poměrech. Nelze jednoznačně říci, kolik čeho denně jíst, protože každý organismus je jiný a je prakticky nemožné obecně stanovit jisté zásady. Ale můžeme říci, že děti, mládež, rekonvalescenti a senioři by měli zvýšit příjem proteinů, vitamínů a stopových prvků.

 

Imunita a imunitní systém

Slovo imunita pochází z latinského slova immunis, což znamená „prostý povinností“. Sama imunologie není stará věda. Zmínka o imunologii byla v knize Index Medi v roce 1910.

 

Imunitní systém neslouží pouze na obranu proti mikrobům a vnějším útokům na tělo, jak se mnozí domnívají, ale pro vnitřní funkce. Musí rozpoznat škodliviny v těle a dávat signály, jak s těmito „nešvary“ nakládat. Kontroluje také tělesný růst, aby nám nenarostlo oko místo ucha nebo aby kosti rostly tak, jak mají. Eliminuje a opravuje mutace stárnutí – víme například, že bychom se neměli vystavovat slunci. UV záření rozbíjí jadernou DNA (naše nukleotidy) a imunitní systém je musí znovu opravit. Buňka se totiž může zvrhnout v melanom, který musí eliminovat.

 

Vývoj stravování

„Za pouhých 10 000 let se lidský život změnil k nepoznání, protože člověk získal nadvládu nad potravinami“.

 

Paleolit – sběrači a lovci („masožravci“, zárodky infekcí a tzv. „předepidemie“)

Neolit – zemědělci (převaha plodin, maso jen výjimečně, a proto se omezilo šíření infekcí – ale potraviny byly fermetované, nesterilní a strava méně pestrá a začíná tzv. „epidemická“ fáze ve vývoji lidstva)

Novověk – převažuje industriální výroba (omezení výběru potravy, zúžení zdrojů, technologizace

Současnost – standardizace přípravy (používání aditiv a strava je vysoce sterilní, např. samé konzervy, pesticidy, antibiotika při výkrmech apod.). Strava je stále více upravována a následkem toho jsou nová infekční onemocnění a chronická onemocnění.

 

Masožravec nebo vegetarián?

Odpověď „co z toho být“ je poněkud složitá. Někdo má v sobě geny masožravce, někdo zemědělce vegetariána. Nikdo z nich tomu druhému nemohou nic vyčítat, mají to v sobě. Římané tvrdili, že nejlepší potravou je chléb a Řekové byly toho názoru, že některé národy jedí vepřové maso syrové a krvavé a těší se svému zdraví.

 

Příjem a výdej energie

V dnešní době existuje několik názorů na doporučený denní příjem bílkovin (B), tuků (T) a sacharidů (S) v poměru B:T:S = 30:35:35 nebo 20:10:70 …jak vidíte, názor od názoru. Každopádně dříve převažovaly ve stravě divoké plody (50%), ovoce a obiloviny (16%), med (3%) a cukr (15%).

Celkově přijaté kcal/den na člověka se rapidně zvyšují. Současná skladba jídelníčku a způsob života je doplněn minimálním výdajem energie, z čehož vznikají infekční choroby. To vše se rozrůstá do velkého měřítka a vzniká celosvětové ohrožení.

 

TIP

Jestliže chcete tip na výtečný pohyb, při kterém budete spalovat kalorie raz dva, choďte do schodů. Hned za tuto aktivitu se řadí fotbal. Chůze do schodů předčí všechny sporty je tenis apod.

 

Zlom nadešel v době, kdy se začal používat řepný cukr. Abychom netloustli, museli bychom 2x týdně běhat maratón. Ale kdo má běhat maratóny, když v práci pracujeme nejméně 8 hodiny, domů přijdeme unavení a navíc nás čekají další povinnosti? Otylost narůstá a obezita nepokulhává. Otylostí jsou podtrženy imunitní reakce a imunitní systém je nevýkonný. Následkem toho jsou rizika diabetu a kardiovaskulárních nemocí.

 

Příčiny prodloužení průměrné délky života

V následujícím výčtu jsou uvedena pozitiva i negativa. Ovšem zamyslete se, jestli pozitiva jsou opravdu tak pozitivní, jak se na první pohled může zdát.

Pozitiva – hygienická opatření

-          objevení účinných léků (ovšem antibiotika nás přestávají chránit)

-          vakcinace (neděláme to, že imunitní systém učíme se flákat? Vakcinace je pod těžkou palbou kritiky, ale jak se říká, všeho s mírou).

 

Negativa – pracovní angažovanost

-          psychická zátěž

-          změna stravovacích návyků

-          zvýšení potřeby léků

-          nedostatek aktivní relaxace (doma si pustíme televizi a už nám nezbývají žádné síly na cvičení a sport. Existují ještě tzv. přírodní národy, které žijí v jižní Africe. Pracují 3-4 hodiny denně, aby se uživily a pak se baví. Jistě máte námitku, že kdyby pracovaly více, tak by na tom byly celkově lépe a mohly by se vyrovnat vyspělým zemím. Ale dejte si do rozporu zdraví a peníze…co je důležitější? Člověk je na peníze navyklý a těžko se jich bude chtít vzdát.

 

Mortalita (úmrtnost)

Grónsko – může se pyšnit nejmenší mortalitou (7%). V jídelníčku se často vyskytují ryby s prospěšnými omega – 3 mastnými kyselinami. Plno dnešních dětí nevezme rybu do pusy, tak jak jim vnutit tyto prospěšné tuky? Tělo si je samo vyrobit nedokáže! Zkuste si dát dnešním dětem rybí tuk, jak bývalo zvykem…prskali by na všechny strany:-)

 

Japonsko – mortalita 12%, v jídelníčku převažují ryby a rostliny

 

Industrializovaná Evropa – mortalita 45%, v těchto zemích je doporučeno více jíst ryby nebo se více orientovat na mediteriánskou stravu.

 

Závěr

 

„Naše léky musí být potravinami a naše potraviny zase léky“

 

Skladbou stravy lze ovlivnit infekční a chronické choroby. Omezme antibiotika a léky a nahraďme je stravou. Nepřejídejte se – hladovějící organismus chrání mozek – ale NEplatí to u dětí, u kterých se vyvíjí organismus!

 

 

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že člověk, který má po těle velké množství pih, má výborný imunitní systém?

Víte, že imunitní systém váží 1 – 1,3 kg?

Víte, že počet nahrazených střevních buněk za 1 min. je 5,5 mil. ?

Víte, že až 30% stolice tvoří mrtvé bakterie?

Víte, že počet buněk v těle je 1012 = 1 bilión

Víte, že nejúčinnějším pohybem na spalování kalorií je chůze do schodů?

 


Hodnocení článku

Hodnotilo 5 čtenářů průměrem 3.6 bodů z pěti


Čtěte také:

BioAbecedář Hanky Zemanové 
Týdenní horoskop: 20.8. - 26.8.2012 
Úspěchy s rýžovou dietou 
Výsledky březnové soutěže 2014 
Zhubněte za bezva ceny! - Akce únor 


Diskuze

Jméno: *
Email: *
WWW:
Nadpis:
Text: *
SPAM: * Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)


Položky označené * je nutno vyplnit.


AKCE

      FOOD LIFE

 Výživová poradna

2375Yjk.jpg

 

       ZDARMA!


+ přidat akcivíce akcí


Doporučujeme


  BIOMANA

2632ZTU.jpg

Zdravý obchod  (e-shop >)

 

SALVIAPARADISE

Salvia Paradise Shop - etnobotanika - byliny, kapsle, masti, extrakty, semena a živé rostliny.

Byliny, semena a rostliny