Články

Výživa

Zdraví

Ostatní

12.07.2010 - Iva Veselá

Nedostatečná výživa

Když slyšíme slovo "podvýživa", vybaví se nám většinou obrázek hladovějícího dítěte v Africe. Že by ale ještě dnes hladověli lidé ve vyspělých zemích? A že by dokonce mohlo těžké hladovění zasáhnout někoho z našich blízkých, aniž bychom to věděli?

Co je podvýživa?
Podvýživa vzniká, pokud je příjem základních živin nižší než jejich potřeba. A co jsou základní živiny? Sacharidy, tuky a bílkoviny. Pokud člověk ve stravě nepřijímá dostatek těchto živin, může s odstupem času trpět podvýživou. Organismus tedy nemůže fungovat tak, jak má, čímž je ohrožen náš zdravotní stav. Podvýživou trpí i ve vyspělé Evropě velké procento lidí a je bezprostředně ohroženo na zdraví a dokonce i na životě!

Každý druhý klient ve výživové poradně trpí podvýživou, byť je obézní. Ptáte se proč? Jednoduše ve stravě přijímá velké množství jednoduchých sacharidů, nasycených tuků nebo jí tak málo, že neuspokojí svůj bazální metabolismus (klidový energetický výdej organismu potřebný pro jeho funkci).

Pozn.: Pokud si nejste jisti správností svého stravování, doporučuji vám navštívit výživového poradce, abyste se ujistili, že se stravujete správně a neškodíte sami sobě (Výživová poradna Food-Life.cz v Praze).

Příčiny
V dnešní době je často podvýživa druhotným následkem jiných problémů: nejčastěji stresu, nemoci a procesu stárnutí. Nejčastější příčinou nedostatečného příjmu výživy bývá nechutenství a nedostatek času. Normální konzumaci potravy brání také problémy s kousáním, mentální poruchy (mentální anorexie, bulimie) nebo onkologická onemocnění či vysoký věk. Kritická jsou však i období přípravy na chirurgické výkony a následné zotavování, období rychlého růstu u dětí atd. Právě v takových situacích je nutné zajistit organismu vyvážený přísun živin v potřebném množství i kvalitě.

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

Naše dítě jí málo

Ať už jí dítě málo, protože je nemocné, nebo protože jen nemá na jídlo chuť, rodičům to dělá starost. Vědí, že v žádném jiném období lidského života není plnohodnotná výživa důležitější než v dětství, kdy je základním předpokladem přiměřeného růstu a vývoje. Nemá-li dítě hlad, nenuťte ho, vezme si samo, až bude hladovět. Pouze ho veďte k pravidelné stravě, aby vědělo, že musí jíst několikrát denně.

Strádání v tomto směru snižuje obranyschopnost dětského organismu a zvyšuje jeho náchylnost k infekcím, zhoršuje rekonvalescenci po onemocněních, úrazech či operačních výkonech.

Nemocný na výživu nemyslí
Smutným paradoxem je, že jakmile člověk onemocní (ať už obyčejnou chřipkou nebo těžkou, chronickou chorobou) stává se často výživa zenedbávanou záležitostí. Přitom organismus v této době potřebuje naopak zvýšené množství živin, aby se s nemocí vyrovnal. Vliv kvalitní a plnohodnotné výživy na fyzický a psychický stav člověka je skutečně blahodárný a někdy je přirovnáván až k zázrakům. Dobře to vědí lidé, kteří byli někdy v důsledku nemoci a nedostatečného příjmu potravy zesláblí, apatičtí a depresivní.

Já už tolik jíst nepotřebuji
To řííkají naše babičky a dědečkové. Názor, že starému člověku stačí menší množství potravy než člověku v produktivním věku, převládal ještě nedávno i v odborných kruzích. Opak je však pravdou! U starého člověka se snižuje tělesná aktivita, jenomže následkem přirozeného procesu stárnutí potřebuje jeho organismus daleko více energie na zvládnutí běžných fyzických úkonů. Podvýživa u starých lidí zvyšuje nemocnost a úmrtnost dokonce častěji než obezita!

Existuje řešení?
Pomoc je jednoduchá - zabývejte se víc svým stravovacím režimem. Jestliže nejste zvyklí jíst moc jídla, kupte se přípravky (tekutiny), které obsahují vyvážené množství všech živin pro zásobení organismu. Ale jistě sami víte, že nad přirozenou stravu nic nemá.

Image: Michal Marcol / FreeDigitalPhotos.net