Pohledy

Drišti

Zatímco pránajáma bývá obecně praktikována se zavřenýma očima, ásany hathajógy se většinou cvičí s očima otevřenýma. Oči hrají pro řádné provádění ásany důležitou roli. Správně je využijete za pomoci techniky pohledů (drišti).

Pohledy neboli drišti
Pojem drišti označuje devět bodů nebo směrů, kam jogín upírá během cvičení zrak. Každé pozici náleží odpovídající drišti. Využívání drišti pomáhá rozvíjet uvědomování. Drišti prostřednictvím sou středěného pohledu odvádí mysl směrem potřebným pro danou ásanu. Tím se zlepšuje koncentrace a následně také ovládání mysli.

Princip pohledů

Velkou část naší pozornosti zaměstnává to, co vidíme. Bylo by zajímavé předvádět některé namáhavé ásany se zakrytýma očima a zjišťovat, kolik energie nám odvádějí oči a viditelný svět Za nepřítomností jakékoli vizuální informace, kterou by bylo možno dále zpracovávat, naše oči „relaxuji", a tudíž uvolňují energii, kterou můžeme využít k dosažní pozice. V podstatě se dá říci, že se zavázanýma očima v ásaně snáze vydržíme po delší dobu (pokud se ovšem při provádění cviku nemusíme spoléhat na vizuální informace, jako např. při rovnovážných pozicích). Jakmile je náš pohled při cvičení jógy lapen do pasti vnějšího, vizuálního světa - zaujme nás soused, zatržený nehet, co se děje venku za oknem - je to známka roztěkanosti a nedostatku vnitřního soustředění.

Jednoduché zahledění se určitým směrem umožňuje naší energii, aby se tímto směrem soustředila. Bloumající zrak vytrhuje mysl z jednoty mysli, těla a ducha, která se během jógového cvičeni utváří. Zaměření očí na jediný bod pomáhá zlepšovat pozornost a podporuje vnitřní soustředění, nikoli těkání po vnějších podnětech. Využitím určitého drišti je možné dosáhnout vnitřního soustředění a klidu, přičemž očí mohou zůstat otevřené. V tomto ohledu je drišti každé z pozic základem k pochopení samotné ásany, protože bez příslušné drišti by pozice nebyla úplné.

Drišti zahrnuje také anatomický aspekt. Ve většině předklonů v sedu kupříkladu hledíme na prsty u nohou, což nás podněcuje, abychom protáhli přední část těla víc, než kdybychom hleděli na pupek, což by nás svádělo k zakulacení zad. Pohled by měl zůstat poddajný a nezaujatý, jakoby netečný, nebo jako byste se dívali skrze daný předmět. Samotný úkon - dívat se na něco - nesmí být nařízením, které mysl ukládá očím, neboť úkolem drišti je pomáhat napětí uvolňovat, ne je vytvářet. Proto je vhodné nácvik vhodného hledění postupně rozvíjet.

Pokyny:
Toto je 9 bodů či směrů drišti:
1. Špička nosu
2. Palce u rukou
3. Třetí oko
4. Pupek
5. Vzhůru k obloze jako byste se dívali „do neurčita"
6. Dlaně
7. Prsty u nohou
8. a 9. Vlevo do dálky, vpravo do dálky