Články
21.12.2008 - Iva Veselá
Biopotraviny a mykotoxiny
Mohou biopotraviny obsahovat plísně proto, že nebyly chemicky ošetřeny? Někteří spotřebitelé a dokonce i vědci se obávají toho, že když kupříkladu zelenina nebyla chemicky ošetřena, může obsahovat plísně (mykotoxiny). Neošetřené potraviny jsou mnohem náchylnějš k napadení plísněmi, a tím kontaminovány mykotoxiny.
V současné době patří produkce zdravotně nezávadných potravin mezi priority každého vyspělého státu.
Odhaduje se, že více než 25 % celosvětové produkce potravinářských plodin je zlikvidováno v důsledku napadení plísněmi. Kontaminace rostlinného materiálu (krmiv, potravin) toxinogenními houbami je nebezpečná z několika hledisek. Jednak mohou houby vytvářet dráždivé těkavé metabolity, toxické látky nebo spóry vyvolávající u některých citlivejších jedincu alergii. Napadené potraviny či krmiva mívají zpravidla nižší nutriční hodnotu a dochází u nich například ke snižování obsahu využitelných bílkovin a sacharidů.
Mykotoxiny
Mykotoxiny jsou toxickými sekundárními metabolity vláknitých hub. Z chemického a toxikologického hlediska se jedná o velmi různorodou skupinu látek, které negativně ovlivňují zdraví lidí i zvířat. Tyto látky mohou vyvolat onemocnění tzv. mykotoxikózy.
Vyvrácení teorie
Řada výzkumů v EU (Itálie, Švédsko, Německo i ČR) však tyto obavy vyvrátila. Z výzkumů totiž vyplývá, že použití pesticidů může být pro rostlinu stresujícím faktorem a v důsledku toho je u konvenční zeleniny zaznamenám vyšší výskyt mykotoxinů. Konkrétně byl dělán pokus s pastiňákem, který prokázal větší odolnost ekologického pastiňáku, a to i při jeho uskladňování. Z výzkumů totiž vyplývá, že přítomnost mykotoxinů v potravinách souvisí více s jejich nesprávných skladováním než se způsobem pěstování.
Navíc je známo, že ani používání chemických postřiků (fungicidů) tvorbě těchto plísní zcela nezabrání. (zdroj z ÚZPI).
Kde se mykotoxiny mohou vyskytovat?
Mohou být obsaženy v kukuřičných výrobcích. To se týká i pacientů, kteří používají bezlepkovou dietu z kukuřičných výrobků. Dále si dávejte pozor na kvalitu konvenčních potravin jako jsou rozinky, fazole, chleba, trvanlivé salámy, kozrevované ovoce, zelenina a rýže. Plesnivé ořechy, semínka, koření, ovoce, kompoty, marmelády, měkké sýry, plátkové sýry, jogurty, tvaroh, omáčky, polévky, obiloviny by měly být vždy při sebemenším napadení plísní vyhozeny.
Záleží i na době uchovávání, ale vývoji plísní a mykotoxinů nezabrání ani mírné chlazení, například 8 °C. Plísně pronikají i do hloubky potraviny.
Pozor si musí dát především spotřebitelé - Nekonzumujte ze šetrnosti žádné ovoce ani pečivo, které jste zbavili okrájením plísní viditelných na povrchu. Plíseň je už obsažena v celém ovoci nebo zelenině.
Hodnocení článku
Hodnotili 2 čtenáři průměrem 5 bodů z pětiČtěte také:
Český výrobce nabízí EKO parketyJaký je rozdíl v úspoře energie mezi indukční a sklokeramickou deskou?
Kupujete dětem školní pomůcky? Vyhněte se ftalátům
Pohroma pro klima bude, až i Číňané začnou jíst hamburgry
Víte, kdo a za jakých podmínek vaše tričko vyrobil?
